Denně je míjíme, ukrýváme se pod nimi před deštěm, sedáváme v jejich stínu. Vnímáme je jako samozřejmou součást krajiny a přirozený prvek utvářející vzhled naší obce. Významné lípy, kaštany a další stromy na svých místech obvykle nerostou náhodou, většinou byly za velké slávy a shromáždění lidu zasazeny při nějaké důležité příležitosti. Pokusil jsem se zapátrat po historii těch nejvýraznějších.
Dostupných zdrojů informací je málo. Mnoho jsem se dozvěděl od místního rodáka pana Oldřicha Anděla, který se společně s panem Oldřichem Loudou podílel na vzniku v tomto Zpravodaji postupně vydávaných Pamětí, další informace jsem čerpal ze samotných Pamětí. A další střípky informací třeba na internetu.
Nejstarším stromem v obci je lípa velkolistá u č.p. 3, u Hořeních Adamů, jak se říkávalo kdysi. Číslo popisné 3 patřilo mezi první tři statky ve vsi, jeho historie tedy možná sahá až za rok 1357, ze kdy je první písemná zmínka o obci. O této lípě se říká, že pamatuje Jana Žižku z Trocnova (a to je pěkně dávno, jeden z nejslavnějších Janů české historie žil v letech 1360-1424). 11. září 1995 byla tato lípa, jako jediný strom v katastru obce Vlastibořice, Městským úřadem v Hodkovicích nad Mohelkou vyhlášena za “památný strom” a opatřena odpovídající smaltovanou cedulkou. Podle záznamu v registru památných stromů má lípa výšku 22 metrů a obvod kmene ve výšce 130 cm šest a půl metru.
O pořádný kus mladší jsou dva mohutné kaštany po bocích Misijního kříže v železné ohrádce před branou hřbitova. Byly prý vysazeny v roce 1848 při příležitosti zrušení poddanství. Poddanství, a jeho na prostý lid nejtíživěji dopadající součást, robota, bylo v Rakouském císařství zrušeno 7. září 1848 v době probíhající revoluce.
U dalšího kříže, tzv. Bílého, za jižní hranicí obce u silnice směrem na Pěnčín, byly podle Pamětní knihy dvoutřídní obecné školy ve Vlastibořicích (1877 – 1938) 27. dubna 1908 v rámci “Slavnosti stromkové” zasazeny dvě lípy (kromě nich byly tehdy zasazeny také dva kulovité javory před školou a pět jabloní u mlékárny). Dnes u Bílého kříže skutečně stojí dvě lípy, jedna má obvod kmene 355 cm, druhá 148 cm. Podle pana Anděla byla starší lípa vysazena již roku 1815. Obvod kmene by takovému věku mohl odpovídat, je to ale v rozporu se zmíněnými záznamy Pamětní knihy dvoutřídní obecné školy. Pravděpodobná mi připadají tato vysvětlení, osobně se přikláním k první nebo třetí verzi: Verze 1: Starší ze stromů je skutečně z roku 1815, mladší z roku 1908. V porovnání s obvodem kmene lípy u Kulturního domu a lípy u hřbitova má sice mladší z lip obvod kmene neúměrně malý, to by ale mohlo být způsobeno v blízkosti stojícím starším stromem. Verze 2: Starší strom je z roku 1908, mladší byl vysazen někdy později. Možná je i verze třetí, která je kombinací předchozích s tím, že strom nebo stromy, vysazené místní dvoutřídkou, nepřežily – a starší strom je tedy z roku 1815, mladší byl vysazen někdy jindy v první polovině 20. století.
Lípa u Kulturního domu, u dnešní restaurace PeRo, pochází z roku 1918, a tou slavnou událostí, která k jejímu vysazení vedla, byl samozřejmě vznik Československé republiky 28. října t. r. Se stejným datem je spojen i další strom, lípa vlevo od vstupu na hřbitov. Vysazena byla dvacet let poté, k výročí v roce 1938. Jen pro porovnání, obvod kmene lípy z roku 1918 ve výší 130 cm je dnes 252 cm, lípa z roku 1938 má 213 cm.
Starých a významných stromů je ve Vlastibořicích, v Jivině a v Sedlíšťkách jistě mnohem víc. Například lípa u našeho domu, č.p. 25, bývalé hájenky pana Pinkavy. Chalupa stojí patrně od roku 1812, letos je jí tedy přesně 200 let, strom bude možná o něco mladší. Prý zhruba před třiceti lety ji poničil blesk, jeho cestička je na kmenu dosud velmi výrazná, lípa ale stále stojí. Obvod kmene je 307 cm. Dalším je třeba obrovský jasan pod Kulturním domem, vrba na místě bývalého rybníčku a je jich jistě mnohem víc.
Dovolím si na závěr vyslovit výzvu: Pokud vám u domu stojí také takový stařík, pokud je k němu navázán nějaký příběh… nebo pokud víte více o osudu zde zmíněných stromů, máte nějaké staré fotografie… dejte mi prosím vědět. Myslím, že by se zde mělo najít ještě dost pamětníků, kteří mají nejen o stromech, ale i o historii obce obecně, unikátní informace. Byla by škoda, kdyby “zapadly” – víte-li tedy něco zajímavého, rád vaše vyprávění zapíšu a při vhodné příležitosti zveřejním.
A na úplný závěr ještě připomenutí motta pravých mužů časů dávno zašlých: “Zploď syna, postav dům, zasaď strom…” O mobilu či notebooku ani slovo, přesto na tom možná něco bude…
