O obci
Obec Vlastibořice leží mezi Turnovem a Českým Dubem. Tvoří ji čtyři části – Vlastibořice, Jivina, Sedlíšťka a Slavíkov – s jedním společným katastrálním územím. Dnes v obci žije přes 350 obyvatel a jejich počet od roku 2013 roste.
Základní údaje
| Kraj a okres | Liberecký kraj, okres Liberec |
|---|---|
| ORP a pověřený úřad | Turnov |
| Části obce | Vlastibořice, Jivina, Sedlíšťka, Slavíkov |
| Katastrální území | Vlastibořice, 5,51 km² |
| Nadmořská výška | 382 m (střed obce), 280–414 m |
| Obyvatelé | 357 (k 12. 11. 2026) |
| Domy | asi 142 |
| První zmínka | 1357 (Louda); 1352 (RIS) |
| Vodní toky | Pěnčínský potok, Mohelka |
Zdroje: Regionální informační servis a REKOS (ORP); ČSÚ, Malý lexikon obcí 2017 (rozloha); Louda, Paměti, kap. 1 a 5 (výška, první zmínka); obecní úřad (obyvatelé).
Čtyři části obce
Vlastibořice – největší část a správní střed obce. Kostel sv. Kateřiny se zvonicí, obecní úřad v bývalé faře, kulturní dům, sportovní areál s koupalištěm. První zmínka: 1357 (Louda); 1352 (RIS).
Jivina – vesnice asi 1 km severovýchodně od Vlastibořic, s kaplí sv. Václava, roubenými chalupami a vlastním hřbitovem. První zmínka: 1379 (Louda, kap. 41); 1497 (ČSÚ).
Sedlíšťka – ves asi 1,5 km severozápadně od Vlastibořic, s kaplí sv. Petra, branou se sochou sv. Pavla a Hobelantovým statkem. První zmínka: 1538 (Louda, kap. 35); 1543 (ČSÚ).
Slavíkov – nejmenší část: několik obytných stavení v tichém zalesněném údolí Mohelky. První zmínka: 1547 (Louda, kap. 47; ČSÚ).


Jméno obce
Jméno Vlastibořice odvozuje historik J. V. Šimák od osobního jména Vlastibor – Vlastibořici byli potomci nebo lidé Vlastiborovi. Lidově se ale říkalo Lastibořice a v tomto tvaru jméno převzala i němčina (Lastiborschitz). Ve svijanských registrech se od roku 1656 psalo jen Lastibořice. K původnímu jménu Vlastibořice se obec vrátila až roku 1903 – na vlastní žádost a vlastním nákladem. (Louda, kap. 1)
Kam obec patřila
- do poloviny 19. století součást panství Svijany (od roku 1565), v kraji Boleslavském; od roku 1820 drželi panství Rohanové ze Sychrova (kalendář 2027)
- od roku 1850 samostatná obec v politickém okrese Turnov, soudní a berní okres Český Dub
- od roku 1960 po zrušení okresu Turnov součástí okresu Liberec
- 1980–1990 součástí střediskové obce Pěnčín
- od roku 1990, resp. od 1. 1. 1991 (Louda, kap. 1) opět samostatná obec
(Louda, kap. 1 a 7)
Obyvatelstvo
Podle knihy Paměti obce Vlastibořic Oldřicha Loudy měla obec v roce 1850 celkem 513 obyvatel. Nejvíc lidí zde žilo v roce 1890, celkem 600: Vlastibořice 227, Jivina 197, Sedlíšťka 155 a Slavíkov 21. Až do druhé světové války žilo v obci přes 500 obyvatel (v roce 1930 jich bylo 509). Živili se převážně zemědělstvím a potřebné služby jim zajišťovala řada místních živnostníků a řemeslníků. Počet domů přitom rostl, z 91 v roce 1869 na 125 v roce 1950.
Po roce 1945 však v důsledku dosidlování pohraničí nastal výrazný odliv lidí a další úbytek přinesla kolektivizace venkova. V roce 1950 měla obec 355 obyvatel, v roce 1961 304, v roce 1970 278 a při sčítání v roce 1991 už jen 197 (Vlastibořice 104, Jivina 50, Sedlíšťka 41, Slavíkov 2). Domů bylo v roce 1980 už jen 96.

Obyvatelé podle osad a počet domů 1850–1991
| Rok | Vlastibořice | Jivina | Sedlíšťka | Slavíkov | Obyvatel celkem | Domů celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1850 | – | – | – | – | 513 | – |
| 1869 | 226 | 157 | 141 | 32 | 556 | 91 |
| 1880 | 228 | 173 | 142 | 9 | 552 | 96 |
| 1890 | 227 | 197 | 155 | 21 | 600 | 100 |
| 1900 | 236 | 165 | 138 | 11 | 550 | 103 |
| 1910 | 223 | 156 | 135 | 10 | 524 | 111 |
| 1921 | 221 | 152 | 128 | 9 | 510 | 113 |
| 1930 | 207 | 163 | 122 | 17 | 509 | 114 |
| 1950 | 154 | 103 | 91 | 7 | 355 | 125 |
| 1961 | 133 | 93 | 75 | 3 | 304 | 103 |
| 1970 | 122 | 91 | 63 | 2 | 278 | 97 |
| 1980 | 151 | 69 | 55 | 2 | 277 | 96 |
| 1991 | 104 | 50 | 41 | 2 | 197 | – |
Zdroj: Oldřich Louda, Paměti obce Vlastibořic, kap. 34 Statistické údaje. Za rok 1850 uvádí kniha jen součet obyvatel za obec. Pomlčka = údaj v knize chybí.
V posledních letech vykazuje počet obyvatel Vlastibořic výrazně růstový trend a obec se postupně rozrůstá i omlazuje. Zatímco k 1. lednu 2013 zde žilo 241 obyvatel, v následujících jedenácti letech populace každoročně stoupala (nejvýrazněji v letech 2015, 2017 a 2019, kdy přibylo shodně kolem dvaceti lidí ročně), až k 1. lednu 2024 dosáhla 359 obyvatel. Po mírném přechodném poklesu na 346 obyvatel v roce 2025 a 343 obyvatel k 1. lednu 2026 počet místních opět vzrostl a k 12. 11. 2026 má obec 357 obyvatel.
Z hlediska demografického složení ve Vlastibořicích dlouhodobě mírně převažují ženy – podle dat Ministerstva vnitra ČR k 1. lednu 2026 tvořily 53,4 % populace (celkem 183 žen, z toho 155 starších 15 let a 28 dívek do 15 let), zatímco muži představovali 46,6 % (celkem 160 mužů, z toho 129 starších 15 let a 31 chlapců do 15 let). S celkovým nárůstem obyvatel se od roku 2013 téměř zdvojnásobil i počet dětí do 15 let – z tehdejších 32 (13 chlapců a 19 dívek) na 59 dětí na počátku roku 2026.
Vývoj počtu obyvatel
K 1. 1. 2026 měla obec podle evidence Ministerstva vnitra 343 obyvatel, z toho 59 dětí do 15 let; 160 mužů a 183 žen. Od roku 2013 (241 obyvatel) je to změna o +102.
Tabulka po letech
| Stav k | děti do 15 let | nad 15 let | muži | ženy | celkem | změna |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. 1. 2026 | 59 | 284 | 160 | 183 | 343 | −3 |
| 1. 1. 2025 | 61 | 285 | 163 | 183 | 346 | −13 |
| 1. 1. 2024 | 62 | 297 | 171 | 188 | 359 | +9 |
| 1. 1. 2023 | 60 | 290 | 166 | 184 | 350 | +7 |
| 1. 1. 2022 | 55 | 288 | 161 | 182 | 343 | +4 |
| 1. 1. 2021 | 59 | 280 | 159 | 180 | 339 | +6 |
| 1. 1. 2020 | 58 | 275 | 154 | 179 | 333 | +3 |
| 1. 1. 2019 | 58 | 272 | 152 | 178 | 330 | +19 |
| 1. 1. 2018 | 51 | 260 | 142 | 169 | 311 | +14 |
| 1. 1. 2017 | 50 | 247 | 137 | 160 | 297 | +19 |
| 1. 1. 2016 | 41 | 237 | 127 | 151 | 278 | +5 |
| 1. 1. 2015 | 39 | 234 | 123 | 150 | 273 | +20 |
| 1. 1. 2014 | 38 | 215 | 116 | 137 | 253 | +12 |
| 1. 1. 2013 | 32 | 209 | 109 | 132 | 241 |
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR (evidence obyvatel, stav k 1. 1.), převzato ze stránky mistopisy.cz, naposledy ověřeno 16. 11. 2026.
Zdroje dat a informací: Český úřad zeměměřický a katastrální (RÚIAN, Geoprohlížeč), Český statistický úřad (Historický lexikon obcí ČR, SLDB), Národní památkový ústav (Památkový katalog) a mapové podklady Mapy.cz; historické počty obyvatel a domů 1850–1991: Oldřich Louda, Paměti obce Vlastibořic (2001–2003), kap. 34 Statistické údaje.
Co v obci najdete
- Obecní úřad v budově bývalé fary naproti kostelu; ve stejném domě obecní knihovna
- Kulturní dům – sál v 1. patře a nová posilovna, v přízemí restaurace U Zvonice a kosmetický salon
- venkovní workout vedle obecního úřadu
- sportovní areál – hřiště na volejbal a fotbal, dětské hřiště, nádrž na koupání, zázemí s WC a občerstvením
- dům s pečovatelskou službou v budově bývalé školy
Život v obci
V kulturním domě se během roku konají koncerty, cestovatelské přednášky, vědomostní kvízy a pravidelná cvičení, na jaře a na podzim divadelní víkendy ochotnických souborů. Na první adventní neděli obec zve na Mikulášskou nadílku, rozsvícení vánočního stromu před obecním úřadem a adventní koncert v kostele. V létě se běží závod Okolo Vlasti. Sbor dobrovolných hasičů pořádá každé léto Hasičské letní slavnosti a na jaře svolává brigádu na čištění koupaliště, přidat se může každý.
Přehled akcí je v Kalendáři akcí a v Obecním zpravodaji.
Památky
- Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské a dřevěná zvonice – Vlastibořice
- kaple sv. Václava – Jivina
- kaple sv. Petra (1814) a brána se sochou sv. Pavla – Sedlíšťka
- roubená stavení v Jivině a Sedlíšťce, Hobelantův statek – Sedlíšťka
- Beranův vodní mlýn na Mohelce
- socha sv. Jana Nepomuckého; hrob řezbáře Petra Buška na vlastibořickém hřbitově (Wikipedie)
Více o minulosti obce v sekci Historie a v knize Paměti obce Vlastibořic.
Znak a vlajka


Znak i vlajku udělil obci předseda Poslanecké sněmovny rozhodnutím č. 9 ze dne 9. listopadu 2010. Hlavní figurou obou symbolů je vlastibořická dřevěná zvonice.
Znak: „Ve zlato-černě polceném štítě na zeleném trávníku roubená patrová zvonice s prázdnými dveřmi a dvěma okny, s jehlancovou střechou zakončenou makovicí, vše opačných barev. Nahoře vpravo zkřížené jívové ratolesti přirozené barvy, vlevo stříbrné palečné kolo.“
Vlajka: „List tvoří dva svislé pruhy, žlutý a černý. Uprostřed listu roubená patrová zvonice s prázdnými dveřmi a dvěma okny, s jehlancovou střechou zakončenou makovicí, vše opačných barev. V horním rohu listu zkřížené jívové ratolesti, v horním cípu bílé palečné kolo. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.“
(Registr komunálních symbolů Poslanecké sněmovny, REKOS)
Zdroje
- LOUDA, Oldřich. Paměti obce Vlastibořic [online]. Elektronické vydání. Vlastibořice: Obec Vlastibořice, 2026. Psáno 2001–2003. → kap. 1 Poloha a název obce, kap. 34 Statistické údaje
- Český statistický úřad. Malý lexikon obcí České republiky 2017. Praha: ČSÚ, 2017.
- Přispěvatelé Wikipedie. Vlastibořice [online]. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [cit. 2026-11-05].
- Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Registr komunálních symbolů (REKOS): Vlastibořice [online]. Dostupné z: https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5889 [cit. 2026-11-05].
- Regionální informační servis (RIS). Vlastibořice [online] [cit. 2026-11-05].
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, díl 1. Praha: ČSÚ, 2006, s. 444.
- Ministerstvo pro místní rozvoj. Regionální informační servis: Vlastibořice [online]. Dostupné z: https://ris.gov.cz/cs/vyhledavace/uzemi/564516-vlastiborice.pdf [cit. 2026-11-05].
Text připravila Lucie Koutníková s pomocí nástroje umělé inteligence Claude (Anthropic). Údaje vycházejí z uvedených zdrojů a byly ověřeny.
Stránka aktualizována